dr. bárt radí, informuje, odpovídá...

A: Milý Bártíčku, nevím, co mám dělat... Můj malý bráška mi neustále krade hračky... Pomoz! (Antita Entitová, 12 let)
B: Milá Entito, nejjednodušší bude zavřít toho smrada do ohrady pro králíky, nechat ho tam den nebo dva, pak dá pokoj.

A: Milovaný Bárte, chci se stát pandou. Jak se to dá zařídit? (Alexis Lexis, 14 let)
B: Alexisi, to je sice bohulibý úmysl, ale když už si měl tu smůlu, že ses narodil jako člověk, budeš se s tím muset smířit a doufat, že se v příštím životě převtělíš do pandy, i když o tom pochybuju, to se stává jen vybraným jedincům.

A: Drahý Bárte, je možné si s tebou zajít na večeři?(Petra Buzzcowa, 46 let)
B: To teda není. Potrpím si jak na vybrané jídlo, tak na vybranou společnost, pochybuji, že aspoň jedno z tohoto splňuješ.

A: Mistře! Je naděje, že vás někdy uvidím hrát živě na divadle? (Piotr Ivanobusovič, 68 let)
B: Nemyslím, to je příliš fyzicky vyčerpávající, nerad bych zhubnul. A hlavně pojištění na mou osobu je takové, že si žádné divadlo netroufne uzavřít se mnou smlouvu.

A: Bártíku, pomoz! Ve škole se mi posmívají, že mám černé kruhy kolem očí... (Jušča Kušič, 17 let)
B: Ale Juščo! To je přece symbol krásy! Podívej se na mně...!

A: Jsem začínající básník, mohl byste mi pomoci s vydáním mých veršů? Jsem z inuitské menšiny, básně píši naším jazykem, bohužel jsem nenašel vydavatelství, které by je chtělo... (Šičong Inuiš, 24 let)
B: Jestli v nich bude 80% oslavných ód na pandy a mně, začal bych o tom uvažovat...

A: Dobrý den, rád bych vám tímto dopisem nabídl místo diktátora v banánové republice Las Playas. Plat: kolik stačíte zpronevěřit, sídlo v nádherném koloniálním paláci, pláž hned za domem. (Juan Tijuan, tiskový mluvčí Las Playas)
B: To je sice hezká nabídka, já jsem rozený vůdce, ale je tam málo bambusu... Jinak ale klidně prozradím, že kult osobnosti bych si vybudovat uměl.