Wednesday, March 22, 2006

Má báseň

Předmluva: Rozhodl jsem se, že vám předvedu, jak vzdělaná a sofistikovaná panda jsem. Proto vám zde představuji pár svých básní ze sbírky Poetická zamyšlení...


Poetická zamyšlení
(soubor krátkých básních)
Bárt F.

Fanynčin vzdech

Ach! Tolik krás na světě jest!
Ach! Žít zde je pro mě čest!
Však větší čest by pro mě byla,
bych Bártíka poznat směla!

Býti panda

Býti panda, to se sluší
Mít krásnou tvář i duši,
každý mi to závidí!
Já si však každý den říkám:
"Milý Bárte, nač je pýcha?
Nikdy nechoď honit bycha!"
A tak vzdychám, vzdychám, vzdychám...

Óda na bambus

Ó, jak já bych šťastný byl,
kdybych bambus ochutil!
Jeho lístky zelené,
okusem nezkalené!
U rybníčka v stínu lesa
bych z bambusu porost česal,
Přikusoval travičku,
ó, rozmilý Bártíčku!
Bambuse, ty trávo svatá,
pochutino moje zlatá,
co bych bez tebe já děl?
V depresích se utápěl!

Východ slunce
(na počest Johna Donna)

Ty ošklivé slunéčko, kampak se dereš,
Že ty již po ránu takhle pereš?!
Mravenci uchcípnou díky tomu,
král nevyjede na lov z domu!
Běž plísnit místo toho,
děcka, co bydlí u Soho,
co pozdě do školy chodí
a samy sobě škodí!

2 comments:

Anonymous said...

Ach můj Bárte ááách!!!
obdivem se třesu,
jak jsi básně splách,
teď mám jenom strach-
copak bude dál?
Nová esej, nový román,
nový baladický Toman?
(a jeho panna,
co se nedožila rána)?
Je vidět že panda
nám lidem to nandá!

Bártík said...

Já jsem panda úžasná,
vy spodino podvratná!
Na kolena padněte,
a za mě se modlete!